Calhoun, John Caldwell (1782-1850) Americký státník. Calhoun byl zprvu poslancem (1810-1817) a později senátorem (1832- 44, 1845-50) za Jižní Karolínu. V letech 1817 až 1825 byl ministrem obrany, v letech 1844 až 1845 ministrem zahraniční a v letech 1825-32 vicepresidentem Spojených státÚ amerických. Napsal práce Pojednání o vládě (A Disquisition on Government) a Rozprava o ústavě a vládě Spojených států (A Discourse on the Constitution and Govemment of the United States); obě vyšly posmrtně, stejně jako rozsáhlá korespondence. Calhoun byl pÚvodně militantní nacionalista; zvláště mezi "válečnými jestřáby" v době války 1812-14 se postupně stále více identifikoval s obhajobou Jihu, otroctví a práv jednotlivých stáru v rámci federace.
V Pojednání odmítá doktrinu přirozených práva zastává názor, že lidé se nerodí svobodní a rovnoprávní, ale "v sociálním a politickém státě", podřízení jeho autoritě. Jeho teorie však spočívá na individualistických předpokladech: sebezachování je podle ní "vše pronikající a podstatné právo živého universa" a "přímé či individuální pohnutky jsou silnější než... soucit nebo sociální cit".
V sociabilitě spatřoval nebezpečí. Obhajoval nerovnost jako nezbytný zdroj snahy a argumentací, že soutěž o postavení je "největším impulsem" lidského pokroku, předjímal SOCIÁLNÍ DARWINISMUS. Svobodu považoval za přirozený lidský cíl, který je však "odměnou, kterou si je nutné zasloužit", a nikoli vrozeným právem.
Tyto argumenty Calhoun očividně nevztahoval na otroctví: otroci byli ze soutěže vyřazeni a svobodu si nemohli "zasloužit". Svou nejzákladnější obhajobu otroctví odvozoval z "vědecky podložené" rasové nerovnosti.
Zároveň tvrdil, že otroctví zrnírňuje třídní konflikt (neboť vlastníci otrokÚ se musí o svÚj "kapitál" starat) a podporuje tak společenskou stabilitu. Podobně jako většina teoretikÚ z Jihu argumentoval Calhoun tím, že Unie byla vytvořena pÚvodně svrchovanými státy, a protože svrchovanost je nedělitelná, podržely si tyto státy právo na odtržení. Tuto myšlenku podorobněji rozpracoval, aby mohl rozvinout jasnější teoretické argumenty. Po příkladu MADISONA ve Federalistovi (č.10) tvrdil, že hlavním nebezpečím pro republikánskou vládu je možnost uchopení moci nějakou úzkou skupinou nebo frakcí. Občanský duch proti tomu neskýtá dostatečnou ochranu, což je dáno prioritou individuálních citÚ a soukromých zájmÚ. Proto je podle něj zapotřebí institucí, znemožňujících vládě potlačovat jakýkoli větší zájem ve společnosti. Madison byl přesvědčen, že takovéto instituce přinese kombinace rozmanitých zájmÚ ve federální unii s vládou většiny. Calhoun považoval MadisonÚv argument, a s ním i federální ústavu, za nedostatečný.
Calhoun vycházel z precedentní teorie "dvojí dohody" (1794) Timothy Forda a trval na tom, že v definici většiny musí být zohledněny "zájmy stejně jako množství". Většina musí být "kolidující", vytvořená z většin v rámci každého zájmu, takže každý velký zájem bude mít v politice právo veta. Tímto zpÚsobem nemÚže být žádný zájem vyloučen ani natolik potlačen, že by jeho zastánci pociťovali politické sdružení jako nesnesitelné. Kolidující většina by podle Calhouna umožnila udržení Unie.
Nicméně ochromující konzervatismus, jenž by byl dÚsledkem kolidující většinové vlády, by pravděpodobně rozlítil početné většiny a vytvářel novou hrozbu pro politický řád. Calhounovo mechanické řešení rovněž ignorovalo konflikt hlavních principÚ americké republiky. Jak poznal LlNCOLN, stará Unie nemohla unést "pÚl otroctví a pÚl svobody". WCMcW

odkazy
Calhoun, J.C.: Disquisition on Government, s výběrem z Discours. lndianapolis: Bobbs-Merrill. 1953.
literatura
Gabriel, R.H.: The Course ofAmerican Democratic Thought, s.1O3-11. New York: Ronald, 1940.
Hartz, L: The Ubera! Tradition in America, s.145-77. New York: Harcourt Brace, 1955.
Jenkins, W.S.: Pro-Slavery T/wught in the Old South Chapel Hill, NC: University ofNorth Carolina Press, 1935.
Parrington, V.L: Main Currents in American Thought, sv.l1, s.69-82. New York: Harcourt Brace, 1958.
Wiltse, c.: A Life (!ťJohn C. Ca!houn. 3 sv. lndianapolis: Bobbs-Merrill, 1944-51.